Srpen 2018

Cesta na jih

29. srpna 2018 v 18:01 | Jeife |  Já a svět
Krásných 16 dní dovolené s přítelem ...
Rozhodli jsme se jet na jih, první zastávkou bylo Bohinjské jezero, které se nachází na severu Slovinska a je součástí Triglavského národního parku. V kempu u jezera jsme strávili 6 dní.

Prošli jsme se kolem jezera a projeli okolní vesničky na kole.

Cyklostezky jsou zde úžasné ...

Vzít nafukovací kajaky bylo skvělé rozhodnutí, díky nim jsme si mohli projet jezero.

Z jezera vytéká řeka Sáva, kterou jsme si na nafukovacích kajacích sjeli. Měli jsme štěstí, před námi byla skupinka lidí na kajaku s instruktorem. Tak jsme se k nim přidali ... :)

Výšlap k Črnemu jezeru byl náročný. Převýšení 793 metrů ...

To malé světlé místo mezi stromy je parkoviště, kde jsme nechali kola. Cesta vedla dvacet metrů doprava, dvacet metrů doleva ... a takhle celou cestu :)

Jeli jsme se podívat i do nejnavštěvovanějšího města Slovinska - Bled. Město krásné, ekologicky smýšlející. Na každém rohu koše na tříděný odpad a možnost natočit si vodu do vlastní láhve. Ekologii nakloněné je i celé Slovinsko, například tu neměl nikdo problém s mým nakupováním do vlastního sáčku.

Snad nejznámější místo celého Slovinska, Jezero Bled s ostrůvkem a kostelem ...

Objevila jsem něco skvělého!
Když jsem viděla, jak se někdo nechává fotit, přišla jsem k němu a dělala, že si ho taky fotím. Překvapený pohledy turistů a následný smích za to stojí. Jednou se to ale zvrhlo ve společnou fotku. Však proč né :D

"Modrý trpaslík"
Znáte ty okamžiky, kdy letíte pro foťák? Jeden tenhle okamžik se mi stal u Bohinjského jezera. Byl večer, pršelo a tahle osoba tam jen tak stála v pláštěnce a koukala na jezero. Při focení mě napadlo, že fotku pomenuju "Modrý trpaslík".

Socha Zlatoroga známého ze staré Slovinské pověsti.

Voda v Bohinjském jezeře byla modrá. Tahle fotka vznikla omylem, ale barvu vody dokonale vystihuje :)

Rostlinky, pstruzi a viditelnost na 6 a více metrů :)


Bylo ráno, kemp se ještě neprobudil. Vzala jsem foťák a udělala jsem další minimalistickou fotku :)

Cesta na jih nebyla jednoduchá, možná i proto, že jsme si vybrali cestu přes horské sedlo s převýšením 1200m. Na fotce můžete vidět naše auto s přívěsem a kolonu nadšených řidičů :)

Cestou jsme se zastavili u řeky Soči ...

Opět neuvěřitelně krásná řeka Soča. Přítel se tenhle úsek rozhodl proplavat, což docela obdivuju, řeka totiž nemívá víc než 12°C.



Náš přívěs v kempu ve vesničce Čezsoča, odkud jsme sjížděli řeku Soču.

Řeka byla krásně modrá, ale studená. Původně jsme si chtěli zaplavat, ale po pár tempech nás to přešlo. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že teplota vody ani v létě nepřeshauje 12°C.


Následující den jsme sjížděli řeku Soču na nafukovacích kajacích. První část byla celkem divoká a já jsem chvílemi přemýšlala o tom, co tam vlastně dělám. Po chvíli se ale řeka trochu uklidnila a už nevypadala tak nebezpěčně.
Na klidných úsecích řeky jsem používala foťák, na divočejších úsecích pádlo. To je důvod, proč tu jsou jen fotky z klidných úseků :)





18. srpna jsme se přesunuli do Chorvatského kempu Stupica, který nám byl doporučen sousedem. Už při čtení názvu nás mohlo napadnout, že je něco špatně. Systém rezervací v kempu byl nedomyšlený, což způsobilo, že jsme se během dvou dní dvakrát stěhovali. Druhý den už jsme toho měli dost a tak jsme se přesunuli do nudistického kempu Koversada.
Našli jsme krásné místo ve stínu, kousek od moře ...

Byl den mých 21. narozenin. Od přítele jsem dostala knížku "Zázrak porodu" od porodní asistentky Iny May Gaskin. Radost mi udělal také nerezovými krabičkami na jídlo od firmy Made Sustained. Odpoledne jsme se vydali do Rovinje. Prošli jsme si i uličky, o kterých Google nikdy neslyšel. Na oběd jsme zašli do jedné ze dvou restaurací, která měla v nabídce vegan jídla. Ani s veganskou zmrzlinou nebyl problém, dali jsme si skvělou čokoládovou a pistáciovou.
Večer jsem si vzala buben a připojila se k muži na pláži, který hrál na didgeridoo. Během půl hodiny se přidaly další tři ženy s bubny. Hráli jsme asi dvě hodiny, krásně jsem si to užila. Přítel nahrával a tak vám sem můžu dát i nahrávku :)
*Můj buben poznáte podle jemného kovového zvuku :)



Následující den jsme se byli podívat ve Vrsaru, krásné městečko na pobřeží.

Kemp Koversada leží u Limského zálivu. Využili jsme toho a jeli se tam podívat na kajacích, stálo to za to.

Poslední den jsme byli v Poreči. Historické centrum krásné, jídlo ve veganské restauraci skvělé, veganská zmrzlina v přístavu. Večer jsme se jeli lodí podívat na delfíny. Víc než ploutev se mi vyfotit nepodařilo, skáčou rychle :)




Dovolenou jsem si moc užila. Překvapilo mě Slovinsko, které pro mě donedávna bylo jen tou zemí na cestě k moři. Pochopila jsem, kde se vzala barva plastových bazénů. Spolu s šaty jsem odložila i svůj stud v nudistickém kempu. Poprvé hrála na buben společně s dalšími bubny. Užila si setkání s delfíny ...

Už jste napsali článek o svých prázdninách? Dejte mi sem odkaz, ráda si ho přečtu :)